Boženka

Božena Kubešová, instruktor psích triků a dogdancingu

Moje cesta se psy začala v roce 2008, kdy jsem si pořídila svého prvního psa Bernského salašnického psa Nera. Spolu jsme zvládli základní poslušnost, chodili na výlety a užívali si vše, co zdravotní stav Nera dovoloval (bohužel jsme se v roce 2016 museli rozloučit).  Na jedné kynologické akci v Brně jsem podlehla kouzlu agility, tenkrát pouze jako divák. Přišel čas pořídit si druhého psa, aktivnějšího a zkusit s ním nějaký psí sport. V květnu 2013 jsem si domů přivezla štěně Australského ovčáka Arnyho z chovatelské stanice Von Petrowich. Brzy jsem poznala, že člověk míní a Arny mění J. Arny nebyl zpočátku úplně „jednoduchý“ pes.  A právě ta jeho povaha mě donutila, hledat cestu, která bude schůdná pro oba a dovede nás ke společné spolupráci ve všem, do čeho se pustíme. Spolu jsme objevili tajemství shapingu. Protože se z Arnyho vyklubal velmi chytrý a šikovný pes, který rád vymýšlí lotroviny, naučil se spoustu originálních triků. Tak jsme se dostali k dogdancingu, kde se nám,  i přes počáteční potíže, podařilo získat titul Master of dogdancing 1.stupně. Agility se na nějaký čas stalo sportem číslo dvě. Arny je přeci jenom těžší pejsek, takže běháme v A1 hlavně pro zábavu. V poslušnosti jsme složili dvě základní zkoušky a přidali ještě Discovering (pachové práce – pes vyhledává předmět s pachem psovoda), dogfitness a hersenwerk. Pomalu nadešel čas pořídit si dalšího pejska. Na jednom výcvikovém víkendu v roce 2018 jsem potkala Sáru. Je to kříženka Border kolie, tenkrát v dočasné péči. Adopce na sebe nedala dlouho čekat a s chutí jsme se pustili do práce i se Sárinkou. Z borderky toho má opravdu hodně, hlavně chuť do práce a místo mozku míček. V červenci 2019 složila svoji první dogdancingovou zkoušku a pilně se chystá na zahájení své agiliťácké kariéry.

Každý můj pes je, nebo byl úplně jiný a naučil mě něco jiného. A protože v našem okolí chybělo místo kde mohou cvičit a bavit se pejskaři se svými psy, bez závodních ambic, s pejsky různých ras a různého věku, se zdravotním hendikepem a odlišnou povahou, s gaučákem i sportovcem,  chtěla jsem takové místo vytvořit a předat dál své zkušenosti a nápady. Na jaře 2023 budeme rozjíždět již sedmou sezonu u nás, na cvičáku na Podhorce.