Hela

V necelých 20letech ( 1978) jsem ,,šla do světa“. Že to nemá se psy nic společmého? Kdepak, má a moc. Do té doby jsem psa, vytouženého kamaráda, mít nemohla. Bydleli jsme v paneláku a podle názoru rodičů pes patří pouze na zahradu ! Takže když mi známí nabídli kříženku středního knírače, chňapla jsem po ní přímo nadšeně. Ironií bylo, že nakonec v paneláku s rodiči vyrůstala. Tehdy bylo moc málo kvalitní literatury o výcviku psa a cvičáků, kde by se zabývali kříženci, ještě míň. Takže výchova a výcvik byla na mně. Přes mnoho chyb ( samo  mých), se z fenky stala vychovaná, sebevědomá a milující kamarádka i chůva mé dcery . Dlouho jsem nemohla překousnout její ztrátu. Když bylo mladšímu synkovi 3 roky, přišla k nám ( a to doslova) zanedbaná, zavšivená, kulhající fenka pánbuhvíčeho s pánbuhvíčím. Tenkrát jsme se poprvé setkali s týraným psem. Byla báječná a moc věcí mně naučila. Po její smrti mi děti sdělily, že si vezmeme psa z útulku. A tak k nám přišel Ben- kříženec labradora. Byl týraný a na vše útočil ( na nás pouze jazykem-nedal pokoj, než všechny láskyplně olízal). Po roce, kdy jsme ho nejprve zklidnili, naučili přivolání a základní povely, musela jsem vyhledat pomoc, protože na ostatní psy neustále útočil. Paní Skalická ( ZKO Javorka Česká Třebová) mi velice pomohla, složili jsme zkoušky z poslušnosti, později nás uvedla do tajemství stopování  a nakonec – v mých 42 letech- do  agility, kde mou trenérkou byla Martina Kučerová , medailistka z MS a ME. Po roce se však odstěhovala, takže jsem se,chtě nechtě, začala věnovat i výcvikaření. To už jsem však změnila ,,barvy“ a přešla jsem do ZKO Podhorka i se svou fenkou – jak jinak než kříženkou, která si nás přivolala při jedné návštěvě útulku- Samanthou. Její štěňata našla páníčky hned a ona tam zůstala sama. S ní jsem zažila své nejvýznamější agiliťácké úspěchy- nejen, že jsme se dopracovaly do nejvyšší výkonnostní třídy A3, ale staly jsme se Mistry a Vícemistry ČR psů bez průkazu původu, Mistry Slovenska seniorů ( to už mi bylo 56let), ale obsadily jsme i 6.místo na MČR všech plemen a 2x 4.místo na MČR veteránů.

Bohužel, čas nezastavíš a Samantha je se svým kamarádem Benem v psím nebíčku. S další kříženkou Black Rouse – je jediná , kterou mám skutečně od štěněte a znám její rodiče – jsme také dosáhly výkonnosti A3.

Všem bych chtěla říct- nebojte se kříženců a útulkářů! Budete jen potřebovat hodně empatie, ale věřte, že se vám odvděčí láskou a možná i většími sportovními výsledky, než byste čekali. Stačí jen hledat, která činnost vám OBĚMA bude sedět.

Tak nashle na Podhorce- a je jednno, zda přijdete s ,,papírákem“ nebo útulkářem, velkým nebo malým.